Learning Curve of the Conditionality of the EU's Enlargement Policy - the Role of the "Good Neighborhood Principle" in the Case of Border Disputes.

DP JANA LIPSKÁ Abstract The thesis examines the policy of good neighborliness as one of the conditions for the accession of (Balkan) countries to the EU. As it is an unanchored concept, the thesis should focus on its development and the possibility of its enforcement as a conditionality. It is its enforceability that the EU has at least partially achieved after the enlargement to Croatia in 2013, or by modifying the conditionality in 2018, when the settlement of bilateral disputes became a condition for the admission of the new state. This paper explains this change in conditionality and what led EU officials to make it. The EU has also changed its role in these disputes. It has moved from being an active mediator to a passive position from which it primarily motivates the parties involved in the dispute to resolve it. The EU demonstrates its role as a normative power, which is what it uses conditionality for. The basic premise is that previously the EU has tried to intervene more and resolve such disputes, while at the same time it accepted states that have not resolved them. The Union has learned from this and its policy has changed to less involvement but more emphasis on resolving such disputes. This thesis recalls the fundamental turning point that led to the decision of EU leaders, which was Croatia's...DP JANA LIPSKÁ Abstrakt Diplomová práce zkoumá politiku dobrého sousedství (princip good neighborhood) jako jednu z podmínek pro vstup (balkánských) zemí do EU. Jelikož se jedná o neukotvený koncept, měla by se práce věnovat jeho vývoji a možnosti vymáhání coby kondicionality. Právě jeho vymahatelnosti alespoň částečně dosáhla EU po rozšíření o Chorvatsko v roce 2013, respektive úpravou kondicionality v roce 2018, kdy se stalo podmínkou přijetí nového státu vyřešení jeho bilaterálních sporů. Práce objasňuje tuto změnu kondicionality a co k ní představitele EU vedlo. EU rovněž změnila svoji roli v těchto sporech. Z pozice aktivního mediátora se dostala do pasivní pozice, ze které především apeluje na zúčastněné strany sporu, aby jej řešily. EU tak dává najevo svoji roli coby normativní síly, k čemuž využívá právě kondicionalitu. Základním předpokladem je, že dříve se EU snažila více zasahovat a takové spory řešit, zároveň ale přijímala státy, které je vyřešené neměly. Z toho se Unie poučila a její politika se změnila v menší angažmá, ale větší důraz na vyřešení těchto sporů. Tato práce připomíná základní zlom, který k rozhodnutí unijních představitelů vedl, a tím byl vstup Chorvatska do EU i přes nevyřešený spor se sousedním Slovinskem. Práce vychází z předpokladu, že EU zjistila, že není efektivním...Department of European StudiesKatedra evropských studiíFakulta sociálních vědFaculty of Social Science